Vychází zpráva o extremismu, NNO ji přijímají s rozpaky

O úroveň výš

Vláda včera vzala na vědomí Zprávu o boji proti extremismu na území ČR pro rok 2010 a aktualizovala Koncepci boje proti extremismu. Nevládní organizace se k oběma vyjadřují, zdůrazňují pozitivní kroky státu, ale upozorňují i na problem

TZ: Vychází Zpráva o extremismu, nevládní sektor ji přijímá s rozpaky

Vláda ČR včera vzala na vědomí Zprávu o boji proti extremismu na území České republiky pro rok 2010 a současně zhodnotila a aktualizovala Koncepci boje proti extremismu. Tři nevládní organizace, které jsou součástí pracovní skupiny ministerstva vnitra, se ke Zprávě a Koncepci vyjadřují, zdůrazňují pozitivní kroky státu, ale také upozorňují na problematické momenty obou dokumentů.

Zpráva tradičního rozsahu a členění informuje o vývoji na krajní politické scéně. Obsahuje i přehled kriminality s extremistickým podtextem. Poprvé, za dobu pravidelného zveřejňování, obsahuje termín násilí/trestná činnost z nenávisti, který by mohl do budoucna nahradit méně přesný termín extremistické násilí. Násilí z nenávisti je takové násilí, které je pácháno na jiném pro jeho příslušnost k sociální skupině definované některým společným znakem – národnostní nebo etnickou příslušností, vírou, sexuální orientací, věkem či zdravotním stavem.

„Zatím je o této změně ve Zprávě uvažováno především na úrovni terminologické, je to však první důležitý krok,“ komentuje tento posun Klára Kalibová, ředitelka nevládní organizace In IUSTITIA, která se zabývá pomocí obětem násilí z nenávisti. Změna v přístupu veřejné správy je podle ní naznačena. „Poslední dva roky se podílíme na školení policejních velitelů. Jsme přesvědčeni, že role policie při odhalování trestné činnosti z nenávisti je klíčová a spolupráce s neziskovým sektorem může být partnerská,“ oceňuje Kalibová a současně dodává, že je třeba přijmout „masivní kroky v oblasti prevence a přístupu k obětem trestné činnosti z nenávisti.“

Zpráva a Koncepce mají i problematické momenty. Zdeněk Ryšavý, ředitel neziskové organizace ROMEA, se pozastavuje nad tím, že Zpráva předložená ministerstvem vnitra Vládě uvádí, že pachatelé extremistické trestné činnosti jsou levicoví a pravicoví extremisté a v některých případech Romové. „Zpráva vzbuzuje dojem, že český stát sleduje etnicitu pachatelů. To je v rozporu s ústavními normami a našimi mezinárodními závazky. A může vést k vyhrocení soužití mezi majoritou a minoritami.“ Kalibová k tomu dodává: „Naopak nic se nedovíme o motivaci jednotlivých pachatelů, přesto, že je evidována v rámci policejních statistik. Není zřejmé, proč jsou zveřejněna data pouze k útokům motivovaným antisemitismem a nikoli také k útokům motivovaným záští vůči muslimům, Vietnamcům či Romům.“ Tyto informace jsou přitom podle ní klíčové pro to, aby se mohly nastavit účinné preventivní a represivní mechanismy, i pro vědomí toho, kdo je v ČR násilím z nenávisti ohrožen nejvíce.

Nedostatky v přístupu k otázkám extremismu vidí i další členka pracovní skupiny Dáša van der Horst, ředitelka české pobočky Amnesty International. „Po změně vlády sledujeme, že oblast extremismu, a s ní i situace osob ohrožených tímto patologickým jevem, není prioritou. A to přesto, že boj proti všem druhům rasové, třídní a sociální nesnášenlivosti a nenávisti je jednou z priorit vládního prohlášení,“ říká. Konkrétně pak připomíná nedávné události v Novém Bydžově, Krupce a Brně, kdy příznivci krajní pravice mohli pochodovat skrze lokality obývané Romy, vykřikovat rasistická hesla, a to vše bez adekvátní odpovědi státu. Nedostatky Zprávy mohou souviset také s faktem, že oproti loňskému roku nebyl dokument předložen pracovní skupině k vyjádření.

Zcela zapomenutou skupinou osob ohrožených násilím z nenávisti jsou lidé napadení z důvodu své sexuální orientace či identity. „ČR specificky nestíhá trestné činy motivované homofobií. Přitom jejich důsledky mohou být pro napadeného fatální. „Pokud jste napaden proto, že jste gay nebo lesba, může být nevratně narušen váš rodinný a soukromý život. Viktimizace může být intenzivnější než u jiných incidentů z nenávisti,“ dodává Kalibová. Podle nedávného výzkumu Olgy Pechové z univerzity Palackého v Olomouci má až 14% gayů zkušenost s fyzickým napadením z důvodu své sexuální identity. Také návrhy směřující vůči změně legislativy a přístupu veřejné správy v oblasti homofobie byly opakovaně vznášeny na pracovní skupině ministerstva vnitra. Prozatím bez dalšího užitku.

Klára Kalibová, ředitelka a právnička, In IUSTITIA, o.s.
Dáša van der Horst, ředitelka Amnesty International
Zdeněk Ryšavý, výkonný ředitel ROMEA, o.s.

Pro další informace k tiskové zprávě tří nevládních organizací prosím kontaktujte zde.

Datum: 19.05.2011
Zdroj: In IUSTITIA

fondnnomaly                 

Poradna Justýna

Vyplňte: ONLINE FORMULÁŘ

Zavolejte: +420 773 177 636 nebo +420 212 242 300
Napište: poradna@in-ius.cz

Byl/a jste Vy nebo někdo ve Vašem okolí napaden/a z důvodu:
- barvy pleti
- národnosti či etnické příslušnosti
- náboženského vyznání
- sexuální orientace či identity
- příslušnosti k sociální skupině?

Mělo napadení podobu:
- verbálního útoku, nadávek
- poškozování majetku
- zastrašování, vyhrožování nebo vydírání
- sexuálního útoku
- žhářského útoku
- fyzického napadení
- usmrcení?

Nebuďte se svojí zkušeností sami!


Česky / English