BÍLÝ A ČERNÝ METR? K DOSTÁNÍ U o.s. HERPNO

O úroveň výš

Komentář k veřejnému slyšení Ústavně-právního výboru Senátu PČR na téma "Chceme stejný metr - tresty a legislativa"

BÍLÝ A ČERNÝ METR? K DOSTÁNÍ U o.s. HERPNO

V pondělí 12.7. proběhlo na půdě Senátu veřejného slyšení Ústavně-právního výboru, které iniciovalo občanské sdružení HERPNO (Hnutí za efektivní řešení problematiky nepřizpůsobivých obyvatel) a bylo zaštítěno senátorem Miroslavem Antlem (ČSSD), jemuž jsou představitelé HERPNa evidentně vděční za jeho asistenci a podporu při své iniciativě. Proč se toto slyšení uskutečnilo? HERPNO bylo založeno „za účelem v rámci možností a legálně prosazovat účinnější odstranění nežádoucího chování oněch nepřizpůsobivých lidí“1 (čti Romů) a jako takto se profilující organizace se chytlo mediálně propíraného případu nezletilého Patrika z Krupky, který byl znásilněn a brutálně zbit dvojící romských mladistvých (přesněji jedním mladistvým a jedním nezletilým). Mladistvý Rom, který byl za tento čin souzen, dostal trest deseti let odnětí svobody. Jeho trestný čin byl později překvalifikován a v důsledku toho byl odsouzen k maximálnímu možnému trestu pěti letům vězení. „Snížení“ trestu je pro osoby sdružené v HERPNu a pro jejich sympatizanty důkazem, že se v České republice neměří stejným metrem, tj. nadržuje se Romům.

Už samotný název slyšení „Chceme stejný metr – tresty a legislativa“ napovídal, že není úplně jasné, o čem toto dopoledne bude. Měli jsme se bavit o hranici trestní odpovědnosti, o zpřísnění trestních sazeb a rovnosti před zákonem? K tomu přece HERPNO nemá co říci a bylo od senátora Antla naivní se domnívat, že iniciuje-li slyšení na jejich popud, celá diskuze se povede pouze v tomto duchu. Nebo jsme se sešli, abychom dali prostor rasistickým, populistickým, protiromským a tudíž společensky nebezpečným výlevům zmíněného sdružení? Takové přiznávání legitimity těmto skupinám na půdě Parlamentu ČR za účasti představitelů justice a státní správy by bylo alarmující.

Justice má jasno, měří stejným metrem
Svoji účast na slyšení jsem intuitivně započala náhodným usednutím do lavice senátora Jiřího Čunka. Zpětně si to vysvětluji tím, že jsem měla toto místo obsadit, aby nedodávalo sebevědomí několika příznivcům HERPNa, kteří se dostavili (např. dlouhodobým příznivcům krajní pravice Janu Kopalovi a Janu Skácelovi). První řečníci se drželi zadání senátora Antla a rozváděli úvahy na téma hranice trestní odpovědnosti a zpřísnění trestních sazeb pro mladistvé pachatele. Po několika vystoupeních však bylo zřejmé, že v části „tresty a legislativa“ v podstatě není o čem dlouze debatovat. Všichni odborníci z řad justice a státní správy se shodli, že posuzovat efektivitu trestního zákoníku po jednom a půl roce jeho účinnosti je nesmysl. Dále jednohlasně uvedli, že snižování trestní odpovědnosti nebo navyšovaní počtu let strávených za mřížemi je řešení následků a ne příčiny problémů. Navíc řešení, o jehož efektivitě všichni pochybovali. O tom, že v zákonech bychom nenašli ani jedno ustanovení, které by zvýhodňovalo nějakou sociální či etnickou skupinu, mluvit netřeba. Zajímavé byly komentáře přítomných praktiků z řad justice, že se během svého působení ani jednou nesetkali s případem, kdy by někomu bylo nadrženo či přitíženo z důvodu jeho/její etnické příslušnosti. Teoreticky připustili možnost ojedinělých excesů špatné interpretace zákona, které se však v rámci soudního systému dají napravit pomocí řady opravných prostředků. Otázka legislativních opatření a rovnosti před zákonem byla rychle vyřešena. Vytanulo mi na mysli, že ji senátor Antl, právník a bývalý státní zástupce, mohl představitelům HERPNa osvětlit sám a nebylo třeba kvůli tomu sezvat vysoké představitele státní správy a justice.

Debata se postupně začínala stáčet ke skutečnému problému celého setkání. Jako první ho naťukl Jaroslav Hruška, I. náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost, který upozornil na závažnost dopadu dezinformačních kampaní a vytváření hysterií ve společnosti. Bohužel jedním dechem z těchto kampaní obvinil „krajně pravicové extremisty“. Nešlo mi do hlavy, jak je možné, že takové postoje a aktivity spojoval pouze s činností krajně pravicových skupin, když vedle něj za řečnickým stolem seděl Pavel Vaníček z HERPNa, jež si v oblasti dezinterpretace, vyvolávání hysterie a hledání jednoduchých líbivých řešení s mnoha krajně pravicovými organizacemi nezadá (ještě výmluvnější než jejich webové stránky je zeď jejich facebookového účtu). Nenávistné postoje a často i trestné činy z nenávisti se týkají ve velké míře i lidí, kteří se nehlásí k žádné krajně pravicové skupině. První náměstek ministra vnitra měl ojedinělou příležitost v sále na tento fakt upozornit adresně. Místo toho jsme slyšeli obecné konstatování, že „je nutné proti takto cíleně dezinformačním kampaním vystoupit a jednoznačně je odmítnout“.

Státní zástupci nejsou populisté
Vyvrcholením celého setkání bylo vystoupení Lenky Bradáčové, prezidentky Unie státních zástupců ČR, která pochopitelně a naštěstí „neuposlechla“ počáteční výzvy senátora Antla, že toto slyšení není určené k projednávání případu Patrika z Krupky. Postavit před účastníky setkání tento požadavek (především před státní zástupkyni, která se sama případem zabývala) a zároveň deklarovat, že je slyšení iniciováno sdružením vznášejícím námitky vůči postupu v daném případě a vyvozujícím na jeho základě kritiku justice a police, nedávalo smysl. „Bavme se skutečně o meritu věci … Celá tato iniciativa, která vyvolala slyšení se nejmenuje zpřísněme tresty. Ona byla pojmenována měřme stejným metrem … Jistě tato společnost nechce státní zástupce, kteří budou za každou cenu usilovat o vysoké nezákonné tresty, aby společnost za každou cenu tleskala“, popsala Bradáčová skutečnou podstatu slyšení. Podrobně vysvětlila, proč v daném případě došlo k snížení trestu. Mladistvý Rom byl v prvním případě odsouzen za jiný trestný čin, než jaký spáchal, a proto státní zástupkyně v jeho prospěch správně a podle zákona podala odvolání, na jehož základě mu byl uložen trest pěti let. Toto snížení trestu bylo důkazem nestrannosti, aplikace stejného metru a rovnosti před zákonem a ne naopak. Vedle maximálního pětiletého trestu mu byla dále uložena ochranná detence, což slovy Bradáčové je „opatření přísnější než výkon trestu.“ Tato informace se nikde v médiích neobjevila.
Pro srovnání přístupu veřejnosti a médií k práci justice uvedla případ, který měly v kompetenci tatáž soudkyně a státní zástupkyně. Soudkyně rozhodovala o výši trestů dvou mladistvých bratrů, kteří se společně účastnili krádeže, při níž jeden z nich probodl 84letou paní. Oba byli odsouzeni za vraždu a i v tomto případě státní zástupkyně podala ve prospěch jednoho z obžalovaných (toho, který nebodl, ale bratra vyzval „Uhoď tu paní, ať nám nepřekáží“) odvolání, protože se domnívala, že se v jeho případě o vraždu nejednalo. Žádný mediální humbuk se nestrhl, žádné sdružení nesepsalo petici a nepožadovalo stejný metr. Bradáčová se logicky ptala: „Je to skutečně jenom proto, že ten jeden byl Rom a ten druhý byl bílý? Což si vůbec nechci připustit. To by v téhle společnosti nebylo možné.“ Možné to je a HERPNO je toho příkladem. Proč se nezajímalo i o tento případ? Proč nesepsalo petici a neiniciovalo slyšení v Senátu? Asi to bude tím, že měří dvojím metrem. Jedním bílým, druhým černým.

Méně politické podpory pro HERPNO
Celé pondělní slyšení dalo představitelům HERPNa jasně najevo, že využili lacinou mediální dezinterpretaci případu z Krupky, vyvodili rychlé soudy zakládající se na jejich osobních rasistických postojích a dezinterpretovanou verzi případu zevšeobecnili na fungování celé české justice a policie. V konfrontaci s představiteli justice jejich postoje ztratily veškerý argumentační základ (měly-li ho kdy předtím) a i ten nejotrlejší diskutér by se zastyděl.
Faktem však zůstává, že legitimita jejich počínání byla potvrzena už jen tím, že představitelé naší politické reprezentace je přizvali do debaty a někteří jim dokonce otevřeně vyjádřili podporu jako například Pavel Lebeda (ČSSD). Je to jen další z paradoxů naší politické scény, že na argumenty HERPNA, tj. sdružení, které nechápe podstatu problému a důsledky sociálního vyloučení a princip rovnosti mezi lidmi, slyšeli především představitelé sociální demokracie. HERPNO je organizace, která by ve zdravé reprezentativní demokracii neměla být brána za partnera do diskuze a už vůbec ne na půdě Senátu.
Přestože průběh slyšení ukázal, kdo ve skutečnosti rozlišuje mezi bílým a černým metrem (HERPNO), neměly by podobné iniciativy mít vůbec příležitost vulgarizovat veřejný prostor a mrhat časem odborníků justice a veřejné správy. Přehlížet nebo halit tuto skutečnost pokusem vést debatu pouze na legislativně-právní úrovní bylo, jak se ukázalo, velmi neuvážené.


Martina Dvořáková
In IUSTITIA, o.s.

Datum: 14.07.2011
Zdroj:

fondnnomaly                 

Poradna Justýna

Vyplňte: ONLINE FORMULÁŘ

Zavolejte: +420 773 177 636 nebo +420 212 242 300
Napište: poradna@in-ius.cz

Byl/a jste Vy nebo někdo ve Vašem okolí napaden/a z důvodu:
- barvy pleti
- národnosti či etnické příslušnosti
- náboženského vyznání
- sexuální orientace či identity
- příslušnosti k sociální skupině?

Mělo napadení podobu:
- verbálního útoku, nadávek
- poškozování majetku
- zastrašování, vyhrožování nebo vydírání
- sexuálního útoku
- žhářského útoku
- fyzického napadení
- usmrcení?

Nebuďte se svojí zkušeností sami!


Česky / English