Téma boje s rasismem není tématem evropských voleb

O úroveň výš

Volby do Evropského parlamentu provází nejen v České republice kampaň, ve které se někteří kandidáti a kandidátky nevyhnuli populismu a xenofobním výrokům .

Těsně před volbami do Evropského parlamentu oslovila proto In IUSTITIA kandidáty a kandidátky politických stran, které dle posledních průzkumů mají šanci reprezentovat Českou republiku v Bruselu, případně xenofobii a populismus používají jako svůj volební trik. Zajímalo nás, jaký konkrétní krok by v případě svého úspěchu kandidující podnikli jako zvolení evropští poslanci či poslankyně.

Z kandidujících stran jsme oslovili vždy lídra kandidátky a většinou též osobu kandidující na druhém místě. Konkrétně šlo o Luďka Niedermayera a Jiřího Pospíšila kandidující za TOP 09, Jana Zahradila a Evžena Tošenovského z ODS, Jana Kellera a Olgu Sehnalovou z ČSSD, Ondřeje Lišku ze Strany zelených, Pavla Svobodu a Michaelu Šojdrovou z KDU-ČSL, Pavla Teličku a Petra Ježka z ANO 2011, Petr Macha ze Svobodných a Tomáše Vandase z Dělnické strany sociální spravedlnosti. Oslovili jsme přímo nebo prostřednictvím jejich asistentů 11 osob. Hnutí Úsvit přímé demokracie jsme kontaktovali prostřednictvím webového formuláře.

Ačkoli kandidáti a kandidátky měli na odpověď od úterního večera, kdy byla otázka zaslána relativně málo času, odpovědělo pět z nich – Jan Keller (ČSSD), Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Evžen Tošenovský (ODS), Petr Mach (Svobodní) a Tomáš Vandas (DSSS). Ukázalo se, že téma rasismu a xenofobie není tématem pro většinu kandidujících do Evropského parlamentu.

Aktivní obavu o nárůst vlivu ultranacionalistických, šovinistických a rasistických stran a hnutí vyjádřil Jan Keller (ČSSD). Za klíč k řešení považuje vysokou volební účast a odevzdání hlasu demokratickým stranám. Evžen Tošenovský (ODS) není osobně přesvědčen, že by Evropský parlament měl stanovovat pravidla pro boj s rasismem a xenofobií. Ponechal by řešení tohoto problému jednotlivým členským zemím, aktivně se pravděpodobně tedy nezapojí. Pavel Svoboda z KDU-ČSL, která stáhla část svého programu označujícího za hrozbu společné Evropě nekontrolovanou migraci, bude proti rasismu bojovat pro celou Evropu, konkrétní kroky však neuvádí a zjevně téma není ani zdaleka jeho prioritou. Petr Mach (Svobodní) se domnívá, že boji s rasismem a xenofobií prospěje úspěch Svobodných, kteří se domnívají, že za vším stojí liberalizace trhu a populistické omezení sociálních dávek. Nepřekvapil ani Tomáš Vandas předseda strany, která se svými nenávistnými a nesnášenlivými postoji netají, který za původce rasismu v ČR považuje „cikánskou menšinu“ a organizaci ROMEA. Překvapivě se k našemu dotazu nevyjádřila Strana Zelených, která se dlouhodobě věnuje problematice rasismu a xenofobie a podpoře diverzity a jejíž kandidát Ondřej Liška nedávno podpořil antirasistickou demonstraci v Ústí nad Labem.

Volby do Evropského parlamentu jsou klíčové i z hlediska boje proti rasismu a xenofobii. Pokud zvítězí populismus a rasismus, další čtyři roky se bude evropská politika vyvíjet směrem, který může negativně ovlivnit podstatu evropského společenství – respekt k různosti.

Datum: 23.05.2014
Zdroj: In IUSTITIA

fondnnomaly                 

Poradna Justýna

Vyplňte: ONLINE FORMULÁŘ

Zavolejte: +420 773 177 636 nebo +420 212 242 300
Napište: poradna@in-ius.cz

Byl/a jste Vy nebo někdo ve Vašem okolí napaden/a z důvodu:
- barvy pleti
- národnosti či etnické příslušnosti
- náboženského vyznání
- sexuální orientace či identity
- příslušnosti k sociální skupině?

Mělo napadení podobu:
- verbálního útoku, nadávek
- poškozování majetku
- zastrašování, vyhrožování nebo vydírání
- sexuálního útoku
- žhářského útoku
- fyzického napadení
- usmrcení?

Nebuďte se svojí zkušeností sami!


Česky / English