Zpráva o náslí z nenávisti 2015

O úroveň výš

Jako každý rok, In IUSTITIA přináší zprávu o násilí z nenávisti, tentokrát za předešlý rok 2015.

Zpráva o násilí z nenávisti přináší svědectví o fenoménu násilí z nenávisti (NzN), společenských podmínkách a reakci i přístupu poškozených ke spravedlnosti. V rozsahu, ve kterém ji veřejnosti předkládáme, je dle našeho názoru unikátní nejen v České republice (ČR), ale též v Evropě. Zpráva zobrazuje nejen čísla, ale především konkrétní osudy lidí, kteří se stali terčem předsudečného násilí. Jednotlivé incidenty sleduje v časové ose od spáchání do konečného rozhodnutí. Čtenářům a čtenářkám se pokoušíme plasticky představit formy, motivy a rozsah viktimizace. Na základě konkrétních dat pak interpretujeme příčiny, predikujeme trendy a formulujeme doporučení.

V roce 2015 se plně projevila vazba mezi strachem z tzv. uprchlické krize a nárůstem násilí vůči migrantům, lidem vyznávajícím islám a lidem, kteří pomáhají uprchlíkům. Celkem 43 % zaznamenaných útoků přímo souviselo s uprchlickou krizí, jsou zde zahrnuty útoky vůči uprchlíkům a migrantům, muslimům, lidem z arabských zemí a lidem určitého politického přesvědčení. Druhou nejohroženější skupinou osob a současně individuálně nejpočetnější jsou Romové.

Hlavní zjištění:

·         Celkem bylo v roce 2015 zaregistrováno 141 incidentů NzN. Z toho lze za silně ověřené považovat 69 incidentů, za slabě ověřené 71 incidentů a jeden incident za neověřený.

·         IU identifikovala samostatně 91 incidentů, 50 incidentů pak převzala z policejních statistik.

·         IU se poprvé dozvěděla o nenávistném násilí nejčastěji prostřednictvím vlastních rešerší zdrojů médií a na internetu (45 incidentů), od samotným napadených (17 incidentů) anebo od nevládních neziskových organizací (14). Orgány činné v trestním řízení nenahlásily během roku 2015 samostatně žádný incident z nenávisti

·         V roce 2015 bylo zaregistrováno o 55 incidentů více než v předchozím roce. Tento nárůst však musí být interpretován s ohledem na změny provedené v metodice zjišťování incidentů, stejně jako na změny ve veřejném informování o NzN.

·         Nejvíce nenávistných útoků bylo motivováno národností/etnicitou, náboženským vyznáním a politickým přesvědčením. S tím koresponduje stanovení skupin nejvíce ohrožených NzN. Stejně jako v roce 2014 mezi ně patřili lidé romské národnosti/etnicity a muslimského vyznání. Dohromady tyto incidenty tvoří 45 % ze všech incidentů zaregistrovaných v roce 2015. V předchozím roce zjištěný trend nárůstu protimuslimských útoků pokračoval a dále stoupal.

·         Tzv. uprchlická krize významně ovlivnila strukturu motivací NzN v roce 2015, incidenty s ní spojené odpovídaly 43 % všech incidentů. Zařazeny mezi tyto incidenty byly jak útoky proti lidem se statusem uprchlíků či migrantů, tak útoky proti lidem vyznávajícím islám, lidem arabské či irácké národnosti a v neposlední řadě proti lidem podporujícím uprchlíky.

·         Nejčastějšími formami NzN představuje slovní útok, zastrašování nebo vyhrožování a fyzický útok. Nezřídka se tyto formy v jednotlivých incidentech doplňovaly.

·         Závažné formy útoku jsou ve statistikách IU charakteristické pro skupiny, jako jsou lidé bez domova či příslušníci subkultur (squateři). Tyto útoky jsou však ve statistikách IU výrazně podpreprezentovány, patrně jsou oznamovány pouze incidenty s vysokou mírou brutality a závažnými důsledky.

·         Fyzické útoky byla pozorovány zejména u Romů, muslimů a lidí s nebílou barvou pleti. Útoky na majetek byly záležitostí útoků proti islámu a romské národnosti či etnicitě. Útoky realizované formou zastrašování nebo vyhrožování jsou zase doménou útočníků napadajících lidi zastávající se uprchlíků a Romy.

·         Povaze forem útoku v zásadě odpovídá i charakter způsobené újmy. Nejčastějším druhem újmy byla ta morální, způsobilá dotknout se lidské důstojnosti. Dále pak psychická újma, majetková škoda menšího rozsahu a méně závažná újma na zdraví.

·         Většina incidentů z nenávisti se vyskytla v Hlavním městě Praze, Jihomoravském kraji a Ústeckém kraji. Mezi města s nejvyšším výskytem zaznamenaného NzN se vedle Prahy zařadilo Brno a Ostrava.

·         Většina útoků se uskutečnila buď na veřejně přístupných místech, anebo na internetu.

·         Nejvíce incidentů se stalo ve třetím čtvrtletí (40 % všech incidentů), nejméně pak v první čtvrtletí. Z hlediska doby spáchání útoky nelze říci, že by se denní a noční doba výrazně odlišovala. Útoky mimo internet se ovšem děly spíše mezi 18.00 a 6.00 hodinou ranní.

·         Z hlediska pohlaví, stáří a občanství představoval v roce 2015 typického napadeného NzN spíše muž, obvykle ve věku od 19 do 35 let a s největší pravděpodobností s českým občanstvím. Ve srovnání s předchozím rokem se tedy mírně snížil věk nejvíce napadených. Naopak se relativně zvýšilo zastoupení žen a cizinců – zejména těch s občanstvím v některé ze zemí mimo Evropskou unii (EU) – mezi obětmi.

·         Totožnost útočníka se podařilo zjistit pouze v 51 % incidentů. Útočil spíše jednotlivec než skupina, ovšem ve čtvrtině incidentů se nepodařilo tuto skutečnost objasnit. Ve 30 % incidentů patřil pachatel prokazatelně mezi příznivce krajní pravice.

·         Ze všech zaznamenaných incidentů se policie zabývala 91 incidenty (65 %). Z těchto incidentů však prokazatelně objasňovala nenávistnou pohnutku pouze v 61 incidentech. Obecně tedy platí, že se policie prokazatelně věnovala 43 % incidentů zjištěných v roce 2015 jako nenávistným trestným činům.

·         Z 91 policejních incidentů bylo 25 ukončeno soudním rozhodnutím, ve třech případech nebylo soudní líčení v době dokončení této zprávy skončeno. Policejní vyšetřování bylo ve 48 incidentech odloženo nebo zastaveno, v 15 incidentech nadále trvalo.

 

Toto a mnohem více se dozvíte ve Zprávě o násilí z nenávisti 2015 zde.

 

Zpráva mohla vzniknout díky laskavé finanční podpoře Velvyslanectví USA.

 

Datum: 30.12.2016
Zdroj: In IUS

fondnnomaly                 

Poradna Justýna

Vyplňte: ONLINE FORMULÁŘ

Zavolejte: +420 773 177 636 nebo +420 212 242 300
Napište: poradna@in-ius.cz

Byl/a jste Vy nebo někdo ve Vašem okolí napaden/a z důvodu:
- barvy pleti
- národnosti či etnické příslušnosti
- náboženského vyznání
- sexuální orientace či identity
- příslušnosti k sociální skupině?

Mělo napadení podobu:
- verbálního útoku, nadávek
- poškozování majetku
- zastrašování, vyhrožování nebo vydírání
- sexuálního útoku
- žhářského útoku
- fyzického napadení
- usmrcení?

Nebuďte se svojí zkušeností sami!


Česky / English